www.CITERA .cz

  •   Quo usque tandem                                                                             

Od r.2009, resp. 2010,  je provoz expozice citer zajišťován bohužel zcela bez dotačních příspěvků,  tj. od předchozích dotací ze strany KÚ MSk, nadace Landek a jednou i magistrátu města Ostravy. Přesto je expozice, byť s nemalými náklady, stále ještě úspěšně provozována v původním rozsahu, o čemž svědčí zápisy z knihy návštěvníků.                                                                                         Na tuto situaci plně platí úvodní latinský citát: „quo usque tandem?“.

     Bližší viz text dopisu k desetiletému výročí expozice (resp. Jubilejní výroční zpráva…), který bohužel zůstal příslušnými kulturními institucemi města a kraje „oslyšán“.

                                                                                                                                                                       

SVOU CITERU JSEM NALADIL CO MOŽNO NEJHLOUBĚJI ...

 

Svou citeru jsem naladil co možno nejhlouběji

a tichý doprovod k ní pozdě za večera pěji.

 

Hráč náruživých, zádumčivých, sešeřelých nálad,

chci divné kouzlo starých poetických balad.

 

A na zděděnou citeru svou těm jen, těm jen hraji,

kteří k ránu v nocích nejistých do dálek naslouchají ..

 

Mé melodie chtějí míti smutek všeho toho,

co rostlo, vykvetlo a zrálo marně pro nikoho.

 

A míti toho naději a neurčitou něhu,

co vzklíčit chce v těžké půdě dalekého břehu,

 

a míti zvuk, jenž nesmělý, přec jemný smysly mámí,

to chvění silných strun utlumených sordinami,

 

a chtějí důvěrnost mít v tichu prodloužených staccat,

když na nejnižších polohách tmou chystají se plakat ...

 

Na citeru svou zděděnou jen tehdy, tehdy hraji,

když měsíc teprv vyjít má a tma je ještě v kraji,

 

mé prsty po strunách vždy nervozně se chvějí,

když tichý doprovod svůj pozdě za večera pěji.

 

Svou citeru jsem naladil co možno nejhlouběji...

          

       / Vladimír Vorel na motiv básně Karla Hlaváčka/