Quo usque tandemOd r.2009, resp. 2010, je provoz expozice citer zajišťován bohužel zcela bez dotačních příspěvků, tj. od předchozích dotací ze strany KÚ MSk, nadace Landek a jednou i magistrátu města Ostravy. Přesto je expozice, byť s nemalými náklady, stále ještě úspěšně provozována v původním rozsahu, o čemž svědčí zápisy z knihy návštěvníků. Na tuto situaci plně platí úvodní latinský citát: „quo usque tandem?“. Bližší viz text dopisu k desetiletému výročí expozice (resp. Jubilejní výroční zpráva…), který bohužel zůstal příslušnými kulturními institucemi města a kraje „oslyšán“. |
 |
Co vlastně víme o citeře?Loňského roku se uskutečnil na Janáčkově konzervatoři v Ostravě seminář a koncert Vídeňského citerového kvarteta. |
Historie citer v Čechách, na Moravě a ve SlezskuKolem přelomu 19. a 20. století byly v Čechách a na Moravě citery velmi rozšířené a vznikaly četné kluby citeristů. |
Několik rad začínajícím citeristůmText je sestaven pro ty, kteří dnes začínají, nebo mají zájem se o citeře něco dozvědět. |
Informujeme
AKTUALITY: Mezinárodní citerový seminář v PelhřimověCITERÁRIUM - nová expozice v sálu přízemí „Kompendium“ (stažení souboru PDF ) „Katalog depozitáře Citerária aneb 555 citer“ „Citera v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ návštěvní dny v CITERÁRIU: POUZE PŘEDEM! e-mail: info@citera.cz |
 |
Reference
Živé nahrávky členů citerového klubu
Škola hry na citeru - C. Brožovský (stažení souboru PDF)
Katalog depozitáře Citerária aneb 555 citer
Kniha - Citery v Čechách, na Moravě a ve Slezku
Kniha - Zither in Böhmen, Mähren und Schlesien
Kniha - Paměti citeristy
Citerová CD
Vídeňské a normální ladění - jak to vlastně je?
Citrium - dámské citerové trio
Oznámení vítězů a předání cen
SVOU CITERU JSEM NALADIL CO MOŽNO NEJHLOUBĚJI ...
Svou citeru jsem naladil co možno nejhlouběji
a tichý doprovod k ní pozdě za večera pěji.
Hráč narůživých, zadumčivých, šešeřelých nálad,
chci divné kouzlo starých poetických balad.
A na zděděnou citeru svou těm jen, těm jen hraji,
kteří k ránu v nocích nejistých do dálek naslouchají ..
Mé melodie chtějí míti smutek všeho toho,
co rostlo, vykvetlo a zrálo marně pro nikoho.
A míti toho naději a neurčitou něhu,
co vzklíčit chce v těžké půdě dalekého břehu,
a míti zvuk, jenž nesmělý, přeč jemný smysly mámí,
to chvění silných strun utlumených sordinami,
a chtějí důvěrnost mít v tichu prodloužených staccat,
když na nejnižších polohách tmou chystají se plakat ...
Na citeru svou zděděnou jen tehdy, tehdy hraji,
když měsíc teprv vyjít má a tma je ještě v kraji,
mé prsty po strunách vždy nervózně se chvějí,
když tichý doprovod svůj pozdě za večera pěji.
Svou citeru jsem naladil co možno nejhlouběji...
/ Vladimír Vorel na motiv básně Karla Hlaváčka/